Už několikrát jsem to zaslechl, říkají to snad všichni profesoři, ale já mám čím dál tím menší pocit, že je to pravda. Co? No přeci drb o tom, že moje třída (Kvinta B) má uvnitř nejlepší kolektiv a vztahy v něm. A teď by mě zajímalo, co je na tom pravdy. Ano, možná navenek vypadáme jako třída, která drží pospolu a ve všem se vždycky podrží, všichni se spolu kamarádí a vůbec jsme jako banda z kýčovitých knížek, ale obávám se, že uvnitř tohoto zlatého jablka nám roste hniloba. Tou hnilobou jsou pomluvy. Šíří se jako mor, a nelze je zastavit. Postupně se rozrůstají po třídě a ničí zarytá přátelství, nebo iluze o přátelství.  Opravdu a vážně mě mrzí, že to tak je, ale situace se má tak, že třída je plná menších part/dvojic lidí, které naoko drží spolu. Vidíte je dohromady vášnivě debatovat, a potom? Dvojice se rozejde, každý za někým jiným a už to jede: „Ty v*le, slyšel si toho exota? Co to zase mlel? Vždyť je tak smutný, jak se snaží bejt vtipnej, divím se, že vůbec mluví.“ Musím říct, že se čím dál tím víc setkávám s tímto modelem situací. A nejhorší je, že potom, co daná osoba přijde k vám, a něco podobného vypustí, tak jde za někým dalším, a pronese něco podobného. A potom si říkám: „Může tady člověk někomu doopravdy bezmezně věřit? Mám se tu skutečně o koho opřít? “ Postupem času to totiž vypadá, že každý jsme sám za sebe a jen hlídáme své dobro. Hodně mě to mrzí, je to nechutné a zlé. Ale ve skrytu duše doufám, že se to změní. Nebo v to, že celý tento článek je jen chytře vymyšlený drb (to těžko, voe).Mějte se krásně, mám vás rád (vlastně nemám, ale líp vypadám, když to sem napíšu)