Původně jsem měl psát článek o želvě, ale rozhodl jsem se jinak. Je úterý po škole a já přišel domů. Zrovna jsem zjistil, že mi nejde spustit Google Chrome… zkoušel sem to opravit různými způsoby, ale nic nefungovalo. Byl jsem z toho trochu smutný, ale pak mě napadlo, že bych o tom mohl napsat článek. Teda, ne o mém nefunkčním prohlížeči, ale o té závislosti lidí na věcech, které si vyrobili.

Člověk se liší od ostatních tvorů svou inteligencí, a tak už si od pradávna snaží ulehčit veškerou práci tím, že si vyrábí vhodně nástroje, které by část práce odvedli za něj. Přeskočím několik set tisíc let vývoje a dostanu se do dnešní doby. Máme stroje téměř na všechno. Denně přijdeme do styku s opravdu hodně těmito přístroji a mnoho lidí už ani neví, jak by danou situaci bez daného přístroje řešila. Schválně by mě zajímalo, jak byste se ráno nasnídali, kdybyste doma neměli rohlíky (chleba, cereálie, atd.). Pochybuju, že byste se zvedli a šli byste si ven něco k snídani ulovit. A takovéhle problémy museli naši prapředci řešit každý den.

Většina z nás chodí a bere vše jako samozřejmost a spoléhá se na stroje a na lidi co ty stroje ovládají a ani ho nenapadne, jak se ten rohlík vlastně z toho pole dostal až k němu do kuchyně. Jak už sem říkal, máme opravdu hodně strojů a všemožných vymožeností takže je jasné, že člověk prostě nemůže myslet najednou na všechny věci kolem něj a na to jak se tam dostali. Jen je dobré si občas připomenout, že nic není samozřejmost (kromě smrti).

Nebo když například v hodině dějepisu znuděně ležíte a hrajete flappy bird na tabletu, smarfonu anebo se zabavíte jinak, protože vás prostě nezajímá, co dělali ty lidi čtyři sta let zpátky. Chápu vás, protože to taky dělám, ale pak mě napadne, že jsme tu hned počítače neměli, napadne mě, že nebýt všech těch lidí v minulosti, tak tu nejspíš sedím na holé zemi v kožešině z kance a rýpu se kusem klacku ve vyhaslém ohništi. Ale já tu sedím na židli opřený o lavici, na sobě mám oblečení v ruce mobil, jsem čistý v teple a mám nějaké to vzdělání a chápu, jak věci v okolním světě fungují. Za to bychom my všichni měli být alespoň občas vděční. Takže než si zase příště budete stěžovat, jak máte špatný život, zkuste si říct, že se vlastně máte královsky a jen vám to už nepřijde, protože jse na to zvyklí.